Včelařství

Včelařství má dlouhou historii, která sahá až do doby 12 000 let před naším letopočtem. V té době se místo včelích úlů používaly dutiny stromů a včelaři museli být vybaveni dláty a sekyrami. Včelařství se u nás začalo rozmáhat až v 9. století.V roce 1852 patentoval americký včelař Lorenzo Langstroth objev „včelí mezery“. Ze „včelí mezery“ vychází konstrukce úlu která nese jméno objevitele. Langstrotův úlový systém je dnes známý v celém světě.

Vznikaly také včelařské školy a první rozsáhlé podpoře včelaření se Morava dočkala již roku 1775, Čechy o rok později, v patentu od Marie Terezie, který zbavoval včelaře skutečně všech poplatků. Existuje mnoho typů úlů pro včely, které se liší velikostí a uspořádáním. Některé z nejznámějších typů úlů jsou Dadanovský úl, Langstrothův úl a Kazetové moduly. Výběr typu úlu závisí na mnoha faktorech, jako je například počet včelstev, požadovaný výnos medu a další faktory.  Péče o včely je velmi důležitá pro zajištění jejich zdraví a dobrého vývoje. Mezi nejlepší způsoby péče o včely patří:

Příprava stanoviště na včelnici na jaře, kdy se vyčistí potřebný prostor, ve kterém jsou úly umístěny nebo budou vystaveny, a areál se oplotí tak, aby byl dobře chráněn před větrem.

Péče o včely na jaře začíná přesazením včel do čistého úlu a pokračuje kontrolou plodu a jeho množství.

Péče o včely na podzim zahrnuje demontáž úlu a pečlivou kontrolu všech rámků, včetně plodu.

Včely potřebují také dostatek květů a rostlin, ze kterých mohou sbírat nektar a pyl. Není doporučeno takzvané převčelení krajiny.